ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY
Na Silvestra roku 2011 měla v brněnském městském divadle druhou slavnostní premiéru Shakespearova hra Zkrocení zlé ženy.
Tato komedie dramatizuje příběh o dvou dcerách italského šlechtice Battisty Minoly. Zatímco druhorozená dcera Bianka má nápadníků na rozdávání, tak o starší, prvorozenou Kateřinu nemá nikdo zájem, protože se jí téměř všichni muži bojí. Je zpupná, tvrdohlavá, hubatá , tvrdá a skoro nic na ní není, jak se říká, jemného, ženského. Otec však pevně stanoví, že dokud se nevdá Kateřina, ani Bianka tak nesmí učinit. Čirou náhodou se o Kateřině dozví takový trochu bláznivý šlechtic Petruccio, který si jako svůj cíl určí zkrocení Kateřino. A podaří se? „Stydím se za všechny zpupné ženy. ... Můj muž je můj pán, můj dům, můj hrad.“
Upřímně řečeno, inscenace jsem se hodně bál. Obával jsem se, že představení bude doslova prošpikováno hloupými vtipy a Shakespearovo dílo bude tím shozeno a ztrapněno. Naštěstí se mé očekává nepotvrdilo a Zkrocení se vcelku podařilo. První polovina byla možná trošičku slabší, druhá však zářila. Do hlavní role, Kateřiny, byla obsazena herečka Radka Coufalová (známá z řady muzikálů), roli Petruccia, Kateřinina nápadníka, ztvárnil Martin Havelka (kdysi Darryl z Čarodějek z Eastwicku) a Otce Kateřiny a Bianky výborně zahrál Zdeněk Junák (Četnické humoresky). Scéna zůstává po celou dobu stále stejná, poddajně ztvárňuje jakýkoliv prostor a je lehce inspirována alžbětinským divadlem. Myslím si, že se panu režisérovi Stanu Slovákovi podařilo vytvořit ze Zkrocení i dnes po více než čtyřech staletích komedii, která má aktuální vtip a zároveň neztrácí nic „z toho shakespearovského“. Po dlouhé době se mi v MdB činohra líbila.
Pavel Černovický